|
|
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Zpravodajská komunita Spojených států amerických: Byla adekvátně zreformována po teroristických útocích v září 2001?
Kondrótová, Katarína ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Cílem této práce bude identifikovat selhání a nedostatky zpravodajské komunity Spojených států amerických, které umožnily provedení teroristických útoků v září 2001, a posléze zanalyzovat, jestli na ně reforma z roku 2004 reagovala adekvátně. Práce bude sledovat vývoj zpravodajských praktik ve Spojených státech, se zaměřením na selhání které nastali před a počas září 2001. Následně rozebere reformní zákon Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act z roku 2004 a zhodnotí, jestli napravil tato selhání a vylepšil tím kontrateroristické opatření v kontextu Spojených států, a teda i mezinárodně. Práce by měla poskytnout odpovědi na nasledující otázky: Byl zákon IRTPA vhodnou reakcí na teroristické útoky v září 2001? Jaký byl jeho dopad na americkou zpravodajskou komunitu?
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
host ::
RSS.